Příběh našeho divadla
Od mládí až ke stáří

Ocitáme se v bufetu vratimovského kina Hvězda, kde vedle sebe na židličkách sedí dva kamarádi Marian a Marek.

Marek: "Jednou bych chtěl mít horský hotel."

Marian: "Jestli ho budeš mít, já ti tam půjdu dělat číšníka."

Marek: "Jaký máš sen ty? "

Marian: "Jednou bych chtěl mít vlastní divadlo."

Marek: "Tak až ho budeš mít, tak já ti v něm budu hrát. "

Marian: " Tak to tě beru za slovo."

Přeneseme se o pár let později. Marian se vrací ze základní vojenské služby, kde se seznámil s Jiřím Šebestou a přicházejí se zárodkem textu divadelní frašky "Husité trochu jinak". Chybí jim jeden herec. Marian se po letech opět setkává s Markem v bufetu kina Hvězda.

Marian: "Pamatuješ, jak jsi mi před lety slíbil, že mi půjdeš hrát do divadla? "

Marek: "Pamatuji, pořád to platí."

Marian: "To jsem rád, v úterý je zkouška v pět ve Čtyřlístku."

A tak se po letech splnil jeden dětský sen, který stále pokračuje.


Nynější členové

Marian
Marek
Petr